277.Den

Je to tu, začínají prázdniny ale pro nás to znamená spíš něco jiného, konec základky. Společně strávenejch 9 let je za náma.. :((
Většina z nás spolu chodila už do školky, známe takřka od dětství. O to horší pro nás bylo dnešní loučení...Rozloučila se s náma celá škola včetně personálu v kostele sv. Vojtěcha vedle školy (kostel se v posledním roce začíná rekonstruovat a proto v něm mohou být pořádány různé akce) probíhalo to asi takhle: celá škola včetně pedagogů seděli v těch tavicích v kostele a vepředu u oltáře byla p. ředitelka, p. uč. třídní, a sekretářka, my jsme si celá třída na sebe vzali naše absolventský zelený trička a vyrazili do kostela, tam jsme se naskládali dozaru ke dveřím,nejdříve nám pustili studentskou hymnu Gaudeamus Igitur a postupně volali naše jména a my chodili po červeném koberečku k oltáři a všichni tleskali :)
Vepředu nám p. ředitelka předala vysvědčení p. uč. třídní nám pamětní skleničku s logem školy a naším jménem a p.sekretářka dala každému růži :) To bylo ještě v pohodě takhle jsme tam šli každý a kdo měl předáno šel si stoupnout na stranu ke zdi, na jednu stranu holky na druhou kluci...Potom měla paní ředitelka s třídním proslov, moc pěknej a to už na pár holkách bylo vidět že se ženou slzičky, já sem se pořád držela...Pak přišel učitel na hudebku a že by nám rád se svým kamarádem na rozloučenou něco zahrál, začal písničkou Killing me softly, a ta už nás dostala všechny, jak jsme tam tak stáli tak jsme se na sebe jen podívali a slza ukápla snad každému.. :-( Brečeli jsme tam prostě jak želvy...Všem to prstě nejspíš začalo docházet. 9 let je 9 let.. :-( Naše třída mi bude strašně chybět a myslím že nejsem jediná, má to výhodu že snad skoro všichni jsme z Ostašova takže se snad budeme často vídat, ale už to nebude ono...
No ale zpět k pátku, poté co nám dohráli další dvě písničky řekla p. ředitelka dalších pár slov a pak jsem přišla na řadu JÁ, byla jsme vybrána a měla jsem pronést proslov za celou devátou třídu :))
Tak jsme si tam tak stoupla k tomu oltáři a začala mluvit, šlo to tak samo neměla jsem nic určitého připraveného jen body od kterých jsem se mohla odpíchnout, po proslovu zase všichni tleskali a my pak předali učitelům dárečky :)) A p. uč. třídnímu jsme dali velké zahradní lehátko na které jsme se složili, měl moc velkou radost :) Když celá škola odešla z kostela zůstali jsme tam jen my a učitelé, tak jsme se ještě naposledy vyfotili a popovídali ještě s učiteli...A další vlna brečení tak jsme tam my s holkama u sebe stáli a brečeli, nešlo to bylo nám všem hrozně smutno...
Asi po půl hodince jsme se odebrali zpátky do třídy a tam jsme pozvali všechny učitele a pustili jim video od nás, jsme tam od 1. třídy až do teď ze všech šk. akcí, výletu i jen tak :) Video se fakt moc povedlo, a my jsme ještě dostali od školy velký dort na rozloučenou =) A začali jsme postupně odcházet ze základky, ale s pocitem že se uvidíme ještě večer :-)
Měli jsme ještě v Machníne rozlučku, tam už jsme nebrečeli na to už se tak nemyslelo...moc jsme si jí užili a už plánujeme spoustu dalších akcí, kolem půlnoci pro nás přijelá Klárky mamka a já s Barčou u jsme u nich spaly (no zalehly jsme až ve 3. hod ráno =)